Rozsah 44 stran, počet znaků tolik nerozhoduje, studentka si vzala část předmětu Analýza 3 (číselné řady) v rozsahu asi 2,5 týdne výuky, stručně věty a definice z této části shrnula a rozšířila je o řadu příkladů, které opravdu dobře lze použít ve výuce – práce se odráží od tématu z výuky (shrnuto cca na 25 procentech prostoru), zbylých 75 procent čerpá z jednoho nebo dvou klíčových dalších zdrojů, které byly rozpracovány.
Rozsah 78 stran je možná už široký proto, že studentka chtěla, aby práce byla co nejvíce praktická už pro ZŠ – to ovšem není těžištěm práce bakalářské, zejména proto, že studenti absolvují didaktické předměty až později v průběhu studia. Kdyby studentka vypustila poslední kapitolu mluvící o úlohách na ZŠ, zkrátila dvě předposlední kapitoly (k ilustraci každého algoritmu není třeba pět příkladů, ale stačí dva) a namísto toho přidala ještě teoretičtější, vysokoškolskou kapitolu (o okruhu polynomů a dělitelnosti v okruhu polynomů … na PedF existuje text, který by dával kostru doplnitelnou o příklady), pravděpodobně by získala hodnocení A i od oponenta.
(u některých témat, cca 10 procent témat, je rys BP trochu jiný díky tomu, že se celá práce týká problematiky ZŠ – například srovnání českých a anglických učebnic matematiky pro ZŠ, porovnání různých koncepcí výuky matematiky na ZŠ v posledních třiceti letech, apod. Pokud se nejedná o takto vyhraněné téma, u zbylých 90 procent prací z matematiky je potřeba, aby práce měla dobrou vysokoškolskou část)
Studentka chtěla napsat srozumitelnou práci, až učebnici na elementární úrovni, tj. v práci se neobjevují věty ani definice. Měla snahu pominout vysokoškolskou úroveň, ale byly jí vytknuty nejasně používané pojmy. Čerpání od různých autorů, kteří všichni mluví populárně, vede k nejednotné terminologii – práce je pak těžko obhajitelná na vysokoškolské úrovni. Kdybych takovou práci vedl podruhé, už bych věděl, že práce na vysokoškolské téma potřebuje navázat na určitou teoretickou část, např. na teorii grup a okruhů, která se zabývá vlastnostmi operací. Dále práce shromažďující i různé populární zdroje by měla uvést jednu definici či název pojmu, pro který se studentka rozhodla, a pak se jí v celém textu držet. Práci tedy chyběla vysokoškolská část a větší přesnost v použití matematických pojmů.
Téma je zvoleno vhodně, myslím, že je dobře obhajitelné, pouze studentka díky různým přerušením a znovuzapočetím studia mi měsíc před odevzdáním přinesla pouze 15 stran, což je jen objem vhodný jednoho semestru a nikoli tří – práce neprošla důkladnou revizí před odevzdáním do IS a je to na ní vidět. Chyby lze vyčíst v posudcích. Zde jen obecně: pojmy uvedené v práci by měly mít nějakou souvislost s jejím tématem. Práci chybí např. to, že pojem náhodné veličiny není spojen s využitím v genetice – jinými slovy, není cílem kupit všechny pojmy z teorie, pokud nejsou tyto použity v příkladové (= praktické) části. Ideální je uvést jen definice, na které se práce v dalším zaměřuje; uvést věty, na které navazují další věty, nebo které pak jsou využity v příkladové části. Není cílem zopakovat přednášku z daného předmětu, ale jen zmínit ty věci, které jsou třeba v další části textu. Práce mohla mít klidně méně stran, pokud by definice a věty, které nejsou potřeba, byly nahrazeny příklady, které rozvíjí dříve definované pojmy.
Diskuse: